K ZAMYŠLENÍ

„Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“
Odpověděla mu: „Ano, Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“

Viz Jan 11,1-45

 

Zatímco minulou neděli evangelijní úryvek slepce nijak blíž neurčoval, aby se v něm mohl poznat každý z nás, v dnešním úryvku evangelista podává velmi přesné popisy totožnosti některých „účinkujících“, ale opět proto, abychom se v nich našli i my. Jistý Lazar… ten, kterého Pán miluje a Marie, ta, která pomazala Pána olejem … (tj. ta, která miluje Pána) – ty nejkrásnější určení totožnosti, jaké si jen můžeme představit. „Identity cards“, jejichž držiteli však nejsou jen Lazar a Marta. Protože i ty jsi ten, kterého Pán miluje a i ty jsi ta, která je povolaná pomazat ho olejem své lásky.
 
Další z postav je například i Tomáš, řečený Blíženec (Didymus), který říká: „Pojďme i my, ať zemřeme s ním“ Ano, všichni, „všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti“ (srov. Řím 6,3), tedy už jsme zemřeli s ním. Spolu s Tomášem se však musíme ještě naučit, že „zemřít s ním“, znamená každý den umírat svým žádostem a dávat život za bratry. Jen tak se stáváme podobní Pánovi – jeho „blíženci“.
 
Dále Jan velmi přesně popisuje, kdo kde je a kam jde: Marta chvátala Ježíšovi naproti, Marie zůstala v domě, židé byli s ní v domě, Marta odešla a zavolala Marii, Marie došla tam, kde byl Ježíš, Ježíš se zeptal:„Kde jste ho položili?“, přišel k hrobu… A naše pozornost se (logicky) soustřeďuje na hrob, odkud mrtvý Lazar vychází. Skutečný hrob, u kterého je potřeba plakat, však není místo odkud vyšel Lazar, a smrt, nad kterou je třeba naříkat, není smrt Lazarova. Tak jako Lazarův hrob, každý jemu podobný hrob se jednou otevře, a tak jako mrtvému Lazarovi zazní: Pojď ven!“
 
Mnohem víc než Lazar můžou být v hrobě ti, kdo jsou zdánlivě v domě. Například z těch, kteří byli s Marií v domě a těšili ji, mnozí z nich viděli… a uvěřili, někteří však odešli k farizejům… (viz Jn 11,46)! Tu je mnohem horší hrob než hrob Lazarův! Doopravdy smutný a zapáchající hrob nemusí být jen za městem. Ve skutečném hrobě je ten, kdo si zacpává uši před pozváním: „Mistr je tu a volá tě!“ Už zapáchá ten, kdo odmítá jít naproti Ježíšovi a místo toho jde k farizejům. Kdo však poslechne a jako Marie klesne Ježíšovi k nohám, pro toho se každé místo, kde se nachází (třeba i hrob), stane se místem, kde uvidí Boží slávu, neboť je tu Mistr!