Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Kochavci

 

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Kochavci.

 V r. 1910 byla na Kochavci postavena kaple svatých Cyrila a Metoděje, zemských patronů Moravy a slovanských věrozvěstů. Kapli postavila rodina Tarabusova, která v předchozím roce zakoupila část bývalého panského dvora na Kochavci. Jan Tarabus našel na půdě svého domu zvon o váze 35kg s nápisem a vročením „Luboyris Martiny in Brün 1769“. Štítenský farář P. Alois Filip Janu Tarabusovi doporučil zbudovat pro něj na památku kapli, aby v ní mohly být slouženy bohoslužby a aby bylo možné na zvonici kaple nalezený zvon pověsit. Tato kaple měla být zřejmě určitým poděkováním, votivním darem. To byla v minulosti celkem obvyklá záležitost. Pokud se někomu něco podařilo, za něco Pánu Bohu děkoval či jej o něco prosil, tak přinesl nějaký votivní dar. Jedním z takových velkých darů byla právě i stavba nějaké zasvěcené stavby (kaple, kostela, kláštera apod.), která by v budoucnosti sloužila jako místo duchovního osvěžení pro všechny příchozí. Takovou stavbou se stala i kaple na Kochavci. Na stavbu byl použit materiál z rozebraného zdiva, přičemž kaple byla částečně vztyčena na základech původní ovčírny. Kaple byla postavena rychle během několika málo měsíců v letech 1909-1910. Oltář do kaple daroval tehdejší štítenský farář P. Alois Filip, jeho bratr, kojetínský katecheta P. Jan Filip daroval barevné okno.      

 Patrocinium (neboli zasvěcení) kaple sv. Cyrila a Metoděje pravděpodobně souvisí s dobovým oživením kultu slovanských věrozvěstů. Velkým podporovatelem jejich kultu byl P. Antonín Cyril Stojan, moravský prelát (kroměřížský probošt, pozdější olomoucký arcibiskup) a politik (zemský a říšský poslanec), který se za opětovné oživení kultu těchto světců velmi aktivně zasazoval. A. C. Stojan byl osobním přítelem štítenského faráře P. Filipa a k našemu regionu měl vřelý vztah. Zřejmě právě proto byl A. C. Stojan osloven, aby posvětil novou kapli na Kochavci. Spolu s ním se tohoto úkolu ujal slovenský kněz a politik P. Andrej Hlinka (pozdější předseda slovenské ľudové strany). Stalo se tak dne 9. října 1910, přičemž P. Hlinka proslovil kázání a P. Stojan sloužil mši svatou.    

Od té doby se každoročně na svátek svatých Cyrila a Metoděje konají na Kochavci poutní mše svaté. Na tuto pouť v minulosti každoročně chodívalo velké množství věřících z okolních obcí nejen z moravské strany, ale i ze strany slovenské. Chodívala zde celá procesí s křížem, korouhvemi, knězem a hudbou. Tato tradice však byla přerušena v r. 1939, kdy státní hranice tehdy nově vzniklého Protektorátu a Slovenského štátu probíhající nedaleko Kochavce byla takřka neprodyšně uzavřena a rozdělila tak na šest let rodinné příslušníky i přátele z moravské a slovenské strany Bílých Karpat.  

Po poutní mši svaté se zpravidla odpoledne konalo požehnání a po něm následovala venku pod širým nebem taneční zábava. Tančilo se za vyhrávání dechové hudby na rozhozeném suchém jehličí ve stínu olší u potoka.      

Nedlouho po posvěcení kaple se zjistilo, že nalezený zvon je puklý, byl proto poslán na přelití. Nový nápis měl následující znění: „Přelit 1911 zvonárna R. Manoušek B. Valášek v Brně“. Na jedné straně zvonu byl obraz sv. Václava a sv. Ludmily, na straně druhé pak obraz Panny Marie ustavičné pomoci. Kochaveckému zvonu, který byl impulsem ke stavbě zdejší kaple se však nevyhnula válečná rekvizice. Zvon byl zabaven státními úřady pro válečnou potřebu v r. 1916 za 1. světová války (1914-1918), jak se tehdy říkalo na tzv. Habsburkovy kanóny. Po válce byl na Kochavec zapůjčen zvon z Jestřabí z náhražkové slitiny, brzy si však kochavjané pořídili zvon nový. Nový zvon nezůstal ušetřen ani za 2. světové války (1939-1945) a v r. 1942 byl stejně jako zvony jinde v Protektorátu Čechy a Morava, zabaven německými okupačními úřady. Avšak šťastná náhoda tomu chtěla, že kochavecký zvon byl na rozdíl od mnoha jiných zvonů po válce nalezen neroztavený a tak se mohl vrátit na Kochavec. Jelikož však zvony ze štítenského kostela byly nenávratně ztraceny, byl kochavecký zvon zapůjčen až do r. 1956, kdy byly ve Štítné pořízeny zvony nové, právě sem. Pak se teprve vrátit na své původní místo, na zvonici cyrilometodějské kaple na Kochavec.                            

Kříž stojící vedle kochavecké kaple nechal krátce před r. 1900 zbudovat tehdejší kochavecký fořt Nágel. Dne 28. července 1901 jej při příležitosti ukončení milostivého léta, kdy zde kázal katecheta P. Jan Filip a posvětil štítenský farář P. Alois Filip. Kříž byl původně holý. Když v Jestřabí v r. 1906 zrušili na návsi dřevěný kříž a nahradili jej kamenným, plechové tělo Krista z původního kříže darovali na kochavecký kříž. V r. 1938 byl tento již zchátralý kříž vyměněn za kříž nový.        

                                                               Napsal Petr Fojtík